Pro někoho může být konzumace klíčků a mladých rostlinek jako bláznovství nebo moderní trend. Ovšem nejedná se o žádný momentální nápad, ale takto se stravovali již naši předkové nebo námořníci na moři, kde skutečně moc možností zdravé výživy neměli. Přesto byli moudří a pojídali naklíčená semínka, jelikož to dělalo dobře jejich tělu. V dnešní době jsme o kousek dále a tak víme, že semínka mají v sobě neuvěřitelnou moc probudit v sobě život a ještě vyživovat tím rostlinku. Samozřejmě v podobě klíčků nebo malých zelených rostlinek obsahují poklad pro naše tělo. Velké množství vitamínů, enzymů a živin, které se do sebe snažíme vpravit různými způsoby. Přitom je to tak jednoduché.
Žádnou vědu nebo těžkou práci v tom nehledejte
Tradičně semínka mnoha luštěnin a obilovin se nechají nabobtnat ve vodě. Určitě si vzpomínáte na školní práce nebo pokusy, kdy jste nechávali klíčit třeba hrách, který se pak zasadil, a vy pozorovali průběh jeho růstu. Je to podobné. Voda a teplo je pro klíčení semínek takovým signálem, že vnímají, že se blíží jejich vegetační období a potřebují se pořádně probudit. Poté je necháte vyklíčit a tyto syrové klíčky konzumujete. Důležité je si uvědomit, že životodárné enzymy se teplotou nad 45°C ničí, proto je nevaříte, ale ani nedáváte do příliš teplých pokrmů.
Obsah vlákniny je rozdílný
Dvouděložní rostlinky – patří sem luštěniny, semínka slunečnice, pohanka, dýně, jetel, brokolice, zelí, kedlubna, ředkvička, řeřicha nebo hořčice. Mají malé množství tvrdé vlákniny a také jemnější strukturu.
Jednoděložní rostlinky – patří sem převážně obilniny, ječmen, žito, oves, proso a kukuřice. Jejich vyrostlé mladé rostlinky jsou vláknitější struktury.
Pokud použijete na klíčení speciální misky, které se dají navrstvit na sebe, tak můžete stále průběžně nechat klíčit nová a různorodá semínka a tím si zajistit stálý přísun výživové bomby. Nejen, že tělu poskytnete živiny, enzymy a vitamíny, ale zároveň ho budete chránit před civilizačními chorobami. A zdraví máte přece jenom jedno, tak proč to nezkusit.